VZORY KRÁSY / průvodce pro návštěvníky výstavy
CHRONOLOGIE VZORŮ / krypta katedrály sv. Petra a Pavla
▼
Kasule z římskokatolické farnosti Jaroměřice nad Rokytnou
Tkanina A) Modrý samet s exotickými květy.
Datace: 1600–1700, Asie / Persie ?
Struktura: Velours faconné fond satin fond de 5.
Základ: Atlasová vazba A 4/1 décochement 3 vázající toile osnovu se základním útkem.
Materiál: hedvábná nit a pokovený útek filé couvert.
Tkanina B) Výšivka
Datace: 17. století ?
Výšivka bavlněnou nití na gáze.
Perské vzorované samety byly vyráběny na tkalcovských stavech odlišné konstrukce, než jaké se používaly v Evropě. Netypickými technologickými postupy proto mohly překonat svou konkurenci, a proto nám mnoho tehdejších postupů dodnes zůstalo zahaleno tajemstvím. Zajímavostí je, že v 17. století existoval obchod s textiliemi mezi Persií a Indií, který byl částečně řízen anglickými obchodníky, kteří vynikali nejen jako mořeplavci, ale i jako obchodníci, a jejich obchodní snahy nebyly zaměřeny pouze na výměnu zboží mezi Evropou a Asií. Vzorované tkaniny byly brány jako ceněný sortiment v celém euroasijském prostoru, stejně jako tomu bylo u koření.
▼
Kasule z římskokatolické farnosti Velká Bíteš
Vínově červený samet se zlatým základem a arabeskou.
Datace: 1600–1650, Itálie
Struktura: Velours faconné fond taffetas, lancé, à liage repris.
Základ: Odvozená plátnová vazba váže toile osnovu střídavě se zdvojeným a jednoduchým základním útkem.
Materiál: hedvábí a pokovená nit filé couvert.
Italská produkce vzorovaných sametů v 16. a na počátku 17. století vytvářela tkaniny podobající se svým předobrazům z Osmanské říše. Specifikem italské produkce jsou
vytahované pokovené útky a využití dvojí délky vlasu sametu, jak lze vidět i na kasuli z Velké Bíteše.
Inspirace uměleckým dekorem, rozvíjeným v umění arabských zemí, má své kořeny v období středověku. Tehdejší produkce arabských zemí byla na vyšší technologické úrovni, než tomu bylo v tkalcovských centrech zemí křesťanských. Dovoz tehdy luxusních vzorovaných tkanin se stal zároveň i importem exotických motivů. Zvlněné palmety, bodlákové květy či motivy granátového jablka se postupně objevovaly ve zlatnictví, deskové malbě a knižní iluminaci. Italská produkce vzorovaných sametů tedy navazuje na tradiční inspirační zdroj evropského umění. Florální motivy Orientu v evropském prostředí rychle zdomácněly a začal se pro ně používat souhrnný pojem arabeska.
▼
Kasule z římskokatolické farnosti u kostela sv. Václava, Mikulov
Tkanina A) Modrý satén s motivem růže.
Datace: 1650–1675
Struktura: Satin de 5, lancé, broché, à liage repris.
Základ: Atlasová vazba A 1/4 décochement 3 tvořená osnovou a základním útkem
Materiál: Hedvábná nit a metalické útky
Tkanina B) Výšivka hedvábnou přízí a pokovenými útky
Datace: 15. století
V průběhu 17. století byly mnohé gotické kasule přešity a původní gotické výšivky byly vsazeny do novějších látek. Členění výšivek na ohraničené figury umožnilo rozstříhání původní kompozice výšivky a opětovné složení do nového střihu, doplněného o tehdy moderní vzorovanou textilii. Dorsální kříž s výšivkou byl pravděpodobně použit na kasuli zvonového typu, která měla odlišný (gotický) střih. Při opětovném použití přenesené výšivky v rámci barokního střihu dozajista došlo k její úpravě v oblastech veškerých jejích zakončení.
Tkaný dekor tkaniny z druhé poloviny 17. století, do které byla výšivka vložena, již není pevně ohraničen, jedná se spíše o drobný florální motiv rozesetý do plochy. Absence pevných hranic dekoru, posílená na sebe navazujícími motivy, však vytváří iluzi dekoru větších rozměrů.
▼
Kasule z římskokatolické farnosti Vranov u Brna
Tkanina A) Bílomodrý satén s exotickými květy.
Datace: 1700–1711
Struktura: Satin de 5, lancé, à liage repris.
Základ: Atlasová vazba A 1/6 décochement 2 tvořená osnovou a základním útkem a liseré útkem. V každém sudém prohozu vazby nahrazuje liseré útek základní útek.
Materiál: Hedvábná nit.
Tkanina B) Cihlově červený damašek se stylizovanou dvojicí exotických květin.
Datace: 1705–1715
Struktura tkaniny: Damast fond satin de 5, lancé, broché, à liage repris.
Základ: Atlasová vazba A 1/4 décochement 3 tvořená osnovou a základním útkem, vazba je v místech svého vzorujícího efektu změněna na A 4/1.
Materiál: Hedvábná nit.
V závěru 17. století je poptávka ze strany evropské aristokracie po uměleckých předmětech z exotických oblastí tak velká, že díky ní v Evropě vzniká módní směr. Ten kombinuje cizokrajnou květenu, abstraktní prvky a exotickou architekturu do snových kompozic. Tento okruh dekoru dnes nazýváme bizarní vzor. Slovo bizarní je převzato z německého jazyka z konce 19. století, kdy bylo spojeno s významem čehosi netradičního a neuchopitelného. Pro tento okruh tkanin je charakteristické využití mimoevropských motivů, majících svou inspiraci v exotické květeně a i architektuře. Dále se zde často setkáme i se segmenty evropské krajky, často stylizované do podoby ozdobných stuh, které jsou lehce vkomponovány do složitého vzoru.
Umělecká stylizace bizarních vzorů, představující ve vývoji dekoru významnou anomálii, byla pro mnoho teoretiků umění nesmírně matoucí, a tak se můžeme v pracích významných autorů první poloviny 20. století setkat s teoriemi, které za kolébku bizarního vzoru považují Persii nebo Indii. Dnes však můžeme říci, že se jedná o svébytný textilní design čistě evropské provenience.
▼
Kasule z římskokatolické farnosti u kostela sv. Kříže, Znojmo
Tkanina A) Sytě modrý damašek s keřem s trny /bizarní dekor/.
Datace: 1711–1720
Způsob použití:
Struktura tkaniny: Damast fond satin de 5, lancé, broché.
Základ: Damašková vazba A 1/4 décochement 3 tvořená osnovou a základním útkem, vazba je v místech svého vzorujícího efektu změněna na A 4/1.
Materiál: Hedvábná nit a nepokovená nit ondé.
Tkanina B) Fialový lampas s rozměrnými plody, stipes /polovina vzoru zašpičatělého oválu/
Datace: 1720–1730
Struktura tkaniny: Lampas fond tafetas lancé.
Základ: Plátnová vazba tvořená hlavní osnovou a základním útkem
Materiál: Hedvábná nit.
Podobnost konstrukce bizarního dekoru (1690–1725) a zašpičatělého vzoru (1700–1730) na této kasuli není náhodná, poněvadž oba typy dekoru se vyvíjely souběžně. Tehdejšími návrháři byly vnímány pouze jako dvojice alternativ módního diktátu. Kolébkou bizarních dekorů byla tkalcovská centra na území dnešní Itálie, ale druhý z výběru vzorů vznikl pravděpodobně ve Francii. Stylizace jednotlivých použitých motivů je v rámci obou variant vzorů takřka vždy identicky pojata. Podobnosti lze vysledovat i u technologické struktury. To, co oba dekory od sebe vždy odlišuje, je jejich kompozice. Pokud máme na sbírkovém předmětu zachovanou pouhou část dekoru, tak je mnohdy obtížné správné zařazení vzorované tkaniny do kontextu kunsthistorických schémat, které definoval na počátku 20. století Otto von Falke.
▼
Kasule z římskokatolické farnosti u kostela sv. Václava, Mikulov
Červený lampas s jahodníkem, ananasem a exotickou květenou
Datace: 1715–1730
Struktura: Lampas fond satin de 5, lancé, broché.
Základ: Damašek s atlasovou vazbou A 1/4 décochement 3 tvořenou hlavní osnovou a základním útkem.
Materiál: Hedvábná nit, pokovená nit filé couvert a ondé.
Střih barokní kasule využíval přibližnou šíři zad 70 cm. Předpis pro výrobu hedvábných tkanin, který byl ve Francii (a zčásti i v Anglii) závazný od závěru 17. století, určoval přibližnou šíři textilní role 50 cm. Chybějících přibližných 20 cm si při skládání jednotlivých dílců střihu vynucovalo mistrné krejčovské umění, které posunutím dílců látky maskuje opakující se motiv a vytváří efekt širší textilie. S textilními rolemi širšími než 50 cm se můžeme setkat jen u italských textilií, které v tomto ohledu představovaly výjimku. Kasule z Mikulova naznačuje svou šíří a střihem francouzskou provenienci.
▼
Kasule z římskokatolické farnosti u kostela sv. Václava, Mikulov
Fialový lampas s průhledem do krajiny kombinovaným s florálním motivem.
1730–1740
Struktura: Lampas fond satin de 5, lancé, broché.
Základ: Atlasová vazba A 1/4 décochement 3 tvořená osnovou a základním útkem.
Materiál: Hedvábná nit, pokovená nit filé riant.
Naturalistické vyobrazení zobrazovaných motivů krajiny s mostem přes řeku a rybáře s dýmkou, které jsou složeny do poutavé kompozice, vytvářelo při pohledu na tuto tkaninu působivý efekt. Ten by se mohl stát rušivým elementem při liturgii, a proto byla použitá textilie záměrně převrácena ve všech dílech střihu.
Profánní žánrový rybářský výjev, doplněný o krajinu a květenu, nebyl tehdejší společností vnímán jako nevhodný pro tvorbu liturgických rouch. U soudobých textilií se můžeme setkat se stylizovanými obětními oltáři nebo s exotickými stavbami. Luxusnost provedení tkaniny odrážela záměr oslavit Boha tím nejcennějším, co člověk užívá, tedy způsobem preferovaným i v Bibli, např. v předpisech o vybavení Stanu setkávání v knize Leviticus. Díky této konstantě náboženského života se v sakrálních sbírkách zachovala alespoň část nepřeberného tvarosloví historických tkanin. S tvorbou samostatného sakrálního vzoru, vyčleněného především pro užití v liturgii, se začínáme setkávat až v poslední čtvrtině 18. století. Do této doby nebyl činěn rozdíl mezi tkaným dekorem pro sakrální a profánní oděv.
▼
Kasule z římskokatolické farnosti Sloup
Krémový satén s arabeskou s florálními a architektonickými motivy.
Datace: 1730–1745
Struktura: Satin de 5, liseré, lancé, broché, à liage repris.
Základ: Atlasová vazba A 1/4 décochement 2 tvořená osnovou, základním a liseré útkem.
Materiál: Hedvábná nit a zlatá lamela.
Na kasuli je použita lehká oděvní tkanina. Inspirace jejího dekoru vychází z motivů spojovaných s asijskými zeměmi. Kompozice stavby vzoru sice připomíná bizarní vzory přelomu 17. a 18. století, ale tkanina vzniká o 20-30 let později, pravděpodobně někde v oblasti Nizozemí. Tato lehká tkanina byla zamýšlena na vzdušný letní oděv, pro který bylo použití hedvábného materiálu ideální. Tenkost vlákna v kombinaci s jeho lehkostí a pevností předurčovala hedvábí k podobným účelům.
Evropané se ve výtvarném projevu v třicátých letech 18. století inspirovali asijským uměním, přebíraly se jednotlivé motivy, které byly zapracovány do evropsky pojatých tkanin. Zajímavostí je, že obchod s evropskými tkaninami byl částí své produkce orientován i do zámořských a cizokrajných zemí. Zde byly tyto tkaniny vysoce ceněné pro své precizní řemeslné zpracování.
▼
Kasule z římskokatolické farnosti Znojmo, Louka
Tkanina A) Hnědý taft changent s kyticí, krajkovou stuhou a kožešinou.
Datace: 1750–1775
Struktura: Taffetas changent, lancé, broché.
Základ: Plátnová vazba vázající identicky silnou osnovu a základní útek
Materiál: Hedvábná nit a nepokovená nit ondé
Tkanina B) Pískově žlutý taft changent s větvící se kvetoucí větévkou.
Datace: 1740–1760
Struktura: Taffetas changent, lancé, broché.
Základ: Plátnová vazba vázající identicky silnou osnovu a základní útek.
Materiál: Hedvábná nit a nepokovená nit ondé
První i druhý zákrut zvlněného dekoru v podélném směru (neboli první a druhá figura) jsou tvořeny v programu dekoru samostatně. Neexistuje pro ně žádná mechanická metoda převrácení v rámci tažného systému tkalcovského stavu. Tkadlec, který tento vzor programoval, musel být velice přesný, aby nevznikl žádný defekt, který by ničil dokonalost opakování, který vede k iluzi nekonečné zvlněné linie. Primární využití této tkaniny bylo v aristokratické módě druhé poloviny 18. století, kde v rámci oděvních střihů bývaly použity jednotlivé pruhy textilní role (cca 50 cm šíře) vedle sebe. Na tkalce proto byly kladeny vysoké nároky při tkaní, aby výška i linie vzoru byly co nejvíce přesné. Při ručním tkaní ale představuje takový požadavek mimořádně náročný úkol.
▼
Kasule z římskokatolické farnosti Opatov
Žlutý satén s úponkem a snítkami květin mezi podélnými pruhy.
Datace: 1760–1800
Struktura: Pékin fond satin de 8 et cannelé simpleté, lancé, broché.
Základ: V podélných pruzích je střídána atlasová vazba A1/7 décochment 5 vážící osnovu a základní útek a cannelé simpleté tvořenou poil osnovu, toile osnovou a základním útkem.
Materiál: Hedvábná nit.
Ve druhé polovině 18. století se můžeme setkat i s tkaninami, které byly určeny zejména na uniformy, čalounění nebo garderoby nižší šlechty a bohatého měšťanského prostředí. Je zde patrný výrazně menší vzorový raport a nižší propracovanost v detailu jednotlivých motivů. Ty jsou přebírány od luxusních tkanin a částečně pozměněny.
▼
Baldachýn z římskokatolické farnost Letovice.
Dvojice vzorovaných sametů se lvicí lovící malého daňka a dvojicí bojujících kohoutů.
Datace: 1600–1630, Indie / Persie
Struktura: Velours faҫonné fond satin fond 5, lancé, à liage repris.
Základ: Atlasová vazba A 4/1 décochement 2 vázající toile osnovu a zdvojený základní útek. Základní vazba je kryta efekty lancé I a lancé II.
Materiál: hedvábná nit a pokovená nit filé couvert.
Indické a perské samety jsou v evropských sbírkách nesmírně ojedinělými sbírkovými předměty. Jejich výjimečnost zdůrazňují i okolnosti, za kterých se do Evropy mohly dostat. Rakouští diplomaté při návštěvách Istanbulu vyhledávali a nakupovali cenné asijské tkaniny a pak je přiváželi do své vlasti. Je však také možné, že pořízení této dvojice sametů souvisí s diplomatickými styky císaře Rudolfa II. s perským šáhem, které měly vést k vojenské alianci proti Osmanské říši. V takovém případě by se jednalo o nesmírně cenný diplomatický dar. Obchod s perskými a indickými tkaninami byl organizován perskými Armény, kteří byli k obchodování pověřeni šáhem Abbásem I. Velikým. Do Evropy se tak tyto tkaniny mohly dostat po souši s perskými Armény, jejichž přeprava tkanin v období kolem roku 1600 vedla po pevninských stezkách přes území současného Ruska do Evropy. Druhou možností importu byly námořní obchodní cesty, které preferovala anglická Východoindická společnost i holandští obchodníci. Hedvábné vzorované samety se v tomto období řadily mezi nesmírně ceněné zboží jak v zemích svého vzniku, tak i v Evropě.